Na dohled Tibetu

Odlétáme z Kunmingu do Zhongdian (česky Čung-tien, tibetsky Gjalthang a od roku 2002 Šangrila). Z 1900 metrů do 3200. To je úplně jiná Čína. Velehory a pustá krajina. Z mraků v dáli vystupuje hora Gongga Shan - 7590 hluboko v Sečuánu (po shlédnutí nějaké mapy Sečuánu, zjistíme, že jde jen o horu o výšce 6035 metrů hned na kraji Sečuánu), míjime dvě zasněžené 5000 covky a přistáváme v těsném sousedství Tibetu, v autonomní oblasti s velkým podílem Tibeťanů. Jsme přivítáni cedulí Sweden Mountain Running a až do velmi družné večeře s místními hodnostáři jsme považováni za Švédy a ještě při večeři jsme nuceni odpovídat na všetečné otázky jako Jaká jsou ve Švédsku děvčata. No co z Prahy do Švédska je to skoro stejně jako odsud do hlavního města provincie Kunmingu.

Hned na úvod jsme pozváni na prohlídku kláštera Žlutočepičkového Budhy.

klášter

malba malba

Nástěnné obrazy v chrámu.

Překvapilo nás množství mobilů mezi mnichy i spontální chování mladých mnichů - často 10 letých dětí během společných modliteb a jídla. Z kláštera je vidět překrásné okolí. Z jednoho kopce, kam se jedeme podívat na obhlídku možných orieňtáckých terénů je vidět až na samou hranici Tibetu (120 km) přes štít vysoký přes 6700 metrů. (to už nám ale došly baterky)

skola skola skola skola

Jako to tak vypadá, ne všude tady je telefon a tedy nemáme přístup na internet, prý i elektřina byla zavedena teprve nedávno. Do kdysi uzavřené oblasti začíná pronikat turistika - denně 20 - 30 minibusů, ale nové letiště je přes den většinou prázdné. A skončilo nám také chození v krátkých rukávech.

kemping kemping

Ubytováváme se v 3600 metrů nad mořem na břehu jezera Shuodu. (pohled od budhistické "kapličky") Uprostřed snímku na ostrově sídlí mědvědi. Word čempion prý nechce mapovat švédské a české terény za jezerem (krásný severský jehličnatý les, jen ten travnatý porost na pasekách je opravdu čínský - bambus v 3800 metrech!) ale tu čunču ve předu. Ale kousek dál už je to zajímavé, i když spíše jde o supervysokohorské Maďarsko. Vedle kapličky vyrostl za asistence koňských nosičů Milošovi během týdne stožár pro mobil - výborné místo na zaměření. Jen ten mobil a ani telefon tu ještě v pastevecké krajině nefunguje, i když během našeho pobytu tu za pomocí koňské a lidské síly vyrostl vysílač na mobil, takže odříznutí údolí během pár dnů skončí.
kemping

koně

Na rozsáhlých pastvinách se pasou jaci a koně.

koně

vrchol

Během obhlídky terénů dobývám svojí první 4OOO - kolik asi doopravdy má, beru první vršek, i když ty ostatní vyšší jsou na sandále o nejméně 200 metrů výše, ale už se bude stmívat. Vršek je zarosttlej, možná uprosřed snímku zahlédnete 3 špičky -to nejsou mráčky, ale hory uprostřed Sečuánu, že by ta 7590 hora?

Po 4 dnech velmi stabilního superslunečného, ale přes den vždy také větrného a tedy ledového počasí (přes noc nám mrzne voda v ubytovacích buňkách) přináší Miloš konečně nějakou podkladovku - bohužel jen "varšavská" padesátka s 20 metrovou ekvidistancí. Jezero leží ve výšce 3600 metrů, "kaplička", kde začíná hřeben má 3735 - už chápu proč mě i tento výstup zadýchá. Moje první 4000 měla 4160 metrů a koukl jsem se i dál do 4500, vyšší hora vedle má o 25 metrů víc a lezení po šutrech mne nelákalo stejně jako další o ještě pár metrů vyšší hora jen 3 či 4 kilometry daleko byť po rovině také vynechávám - i při obchůzce mapovaných terénů (3700) mne bolí docela hlava, tepovka je vysoko nad normál a zdaleka nemám ten apetit jako v Kunmingu. Holky co nás obsluhují, už pomalu chápou, že do skleniček nechceme jen čaj ale i zdejší pivo z města Dali. Všude z vyšších míst je stabilně vidět 3 špičky na SV to je 6035 vysoká hora v Sečuánu, na Z Meili Snow Mountains (Sněžná princezna) 6740 na hranici s Tibetem - ta se nedá splést, je na všech možných fotkách, přesně tím směrem o 100 km dál je i nejblíže do Indie a oněco blíže do Barmy a na jihu dvě pětitisícovky, z nichž ta jižnější má 5596 a vidím-li dobře je na ní ledovec (podle internetu nejjižnější v Číně).
borovicka.milan@seznam.cz